Dnes si na paškál vezmeme přesvědčení, že vícejazyčnost způsobuje poruchy řeči.

Tolik lidí to řeší!
V horším případě dokonce i vás, když něco není podle našich představ, přepadne vysvětlení obdobného ražení. Hlavně se uklidněte, toto je běžný scénář.

Oba rodiče se rozhodnou děti vychovávat vícejazyčně, těší se, jak to bude skvělé až nastane bod, kdy něco nejde... třeba když dítě nezačne dostatečně brzy/rychle/souvisle či dokonale mluvit. Vždy se objeví něco, co může vyvolat pochyby v nás či okolí.  

    Ten váš Daneček vůbec nemluví.
    Náš Ludvík pořád opakuje stejných pět slov...
    Vaše Terezka komolí slova víc než sousedovic Pepík! (a co teprve, když něco takového slyšíte třeba od učitelky ve školce!)

Zásadní je uvědomit si, kdo nás na to upozorňuje. Není to shodou okolností někdo, kdo nemá s vícejazyčností zkušenosti? Někdo, kdo není s tématem dostatečně obeznámen? Nejsme to náhodou jen my, kdo vidí problém?

Jak je to s objektivitou rodičů asi všichni tušíme. Naše očekávání často ani nemusí být reálná, přesto na nich trváme. Navíc se výborně umíme zaměřovat na to, co dítě neumí. Prostě fixujeme konkrétní problém a nenapadne nás podívat se na celek.
Nejste-li si jistí, zkuste vývoj dítěte začít vnímat komplexně. Zjednodušeně řečeno – pokud si myslíte, že vaše dítě koktá, není to třeba jen proto, že se nemůže v češtině vymáčknout, ale v jiném jazyce mu to jde dobře? Třeba potřebuje jen svůj čas. Věděli jste, že například u dětí ve věku 2-5 let (plus mínus) je zadrhávání obecně normální?

Pokud by tady nějaká porucha řeči byla, deficity by se objevily i v dalším jazyce a dokonce i v dalších vývojových oblastech. Roli mohou sehrát motorické, genetické, psychické faktory, traumata, poruchy zraku či sluchu - cokoliv jiného. Ale vícejazyčnost ne.

Vědci srovnávali v různých studiích poruchy řeči u monolingvních i vícejazyčných dětí. Žádný výsledek neprokázal, že by na vině byla vícejazyčnost.

Pokud máte pochyby, hlavně zklidněte nejdříve sami sebe a pokuste se přestat fixovat na ‚problém‘.
Všímejte si okolních projevů. Pokud budete i přesto váhat, navštivte dětského lékaře nebo ještě lépe logopeda. Ale pozor – najděte si odborníka, který má zkušenosti s vícejazyčnými dětmi, má tedy adekvátní srovnání a nevychází jen z knížek - třeba starých.

I mistr tesař se totiž může utnout a svou chybnou diagnózou zablokovat vaši vícejazyčnou výchovu. A to by byla velká škoda!

A jak to máte s tímto tvrzením vy? Také Vás někdo odrazoval od volby vychovávat děti vícejazyčně?
Těším se na vaše zkušenosti a názory v naší uzavřené facebookové skupině Průvodce vícejazyčnou výchovou.